Obraz Requiem je autorovou reakcí na necitlivé kácení a postupnou likvidaci horských lesů. Stromy zde však nejsou zobrazeny doslovně – v osobité obrazové nadsázce je nahrazují drobné květy, které jsou nakládány na nákladní automobily a odváženy pryč z krajiny.

Za zdánlivě hravou a barevnou scénou se skrývá absurdní koloběh: přírodní bohatství opouští místo svého původu jako surovina, aby se později vracelo v podobě hotových výrobků. Okřídlené postavy nad krajinou celý proces sledují téměř jako podivný pohřební obřad.

Název Requiem tak odkazuje k symbolickému „requiem za krajinu“ – k tiché tryzně za tím, co mizí, zatímco ekonomický mechanismus pokračuje dál. Typická autorova ironie zde získává vážnější, až melancholický podtext.